Září 2008

Navstevnost 22.9. 2008 - 28.9. 2008

29. září 2008 v 16:02 | Hayddé |  Návštěvnost
Navstevnost za minuly tyden (22.9. 2008 - 28.9. 2008) je: Pondeli: 37 Utery: 26 Streda: 41 Ctvrtek: 34 Patek: 46 Sobota: 49 Nedele: 42
Celkem: 275, děkuju, jste úžasní, udělal jste mi tím strašnou radost!

krásných 16 let...

28. září 2008 v 9:27 | Hayddé | 
Ano, moji drazí, dnes, 28.9., mám šestnácté narozeniny.Slavit dneska ani nějak nebudu, neděle je celkem blbej den.Ale pak si určutě někdy někam sednem a pořádně všechno zapijem.Tak si užívejte neděle a všem, kteří taky dneska mají narozeniny, všecho nejlepší!

Horské dráhy

27. září 2008 v 19:50 | Hayddé |  Obrázky na téma...
název---horské dráhy
počet---14

Houpačky

27. září 2008 v 17:10 | Hayddé |  Obrázky na téma...
název---houpačky
počet---devět


Blowballs desing

27. září 2008 v 12:42 | Hayddé |  Blog
Jsem asi chameleon, neboť za tak krátkou dobu opět měním desing.Ten starý se tu ani neohřál a už je tu nový.Ne že by se mi ten starý nelíbil...mě se jeom znechtuil, jelikož mi milý meloun řekl, že ten desing je hnusný.nemohla jsem se na něho dívat s pocitem, že nějaká pipinka o němřekla že je blbej, že je celej můj blog obyčejnej, tak přichází trošku změna.Líbí se vám?
Starý desing:
Nový desing:

od MelouneQ97

27. září 2008 v 11:16 | Hayddé
Wyswětliwky ↓
1 → Výborný 2 → Super 3 → Ujde to 4 → Nic moc 5 → Fůj, hnusný
Prwní dojem → Twůj blogís se mi nelíbí.. promiň x( - za 4
Pozadí → Černou moc nemusím, ale ujde to.. - za 3
Design → Docela rozmazaný, a jenom obrázeq, co třeba qdo to dělal, apd.. ?? - za 4
Menu → Ty nemáš menu, ale rubriqy, a to se mi u bloqů nelíbí x( - za 4
Statistiqa → Tu máš dobrou, za den 50 lidí, to je superní !! :) - za 2
Článqy → Mno mohla by jsi přidáwat wíce ;o) - za 2
Celqowá známqa → 3.16, mno jo, máš prostě obyčejný bločeq, ale to newadí, jen taq dál :)
tak co, souhlasíte s tím?opravdu je můj blog tak strašnej?Jenom k těm článkům-NEJSEM MANIAK, ABYCH U POČÍTAČE SEDĚLA 5 HODINY DENNĚ JAKO NJAKÁ PUBERTÁLNÍ DVANÁCTILETÁ PIPKA A PŘIDÁVALA ČLÁNKY!CHODÍM DO PRVÁKU NA GYMPL A MUSÍM SE UČIT!K TOMU DĚLÁM AEROBK A SNAŽÍM SE ZTÍHAT KAMATÁDY!TAKŽE JAKO...:-(


Hledá se inspirace!

25. září 2008 v 20:42 | Hayddé |  Blog
Ptám se vás, neviděli jste tu někde inspiraci?Ztratila se a já nevím kam!
nevím totiž, co mám na blog přodávat.jasně, přidávám obrázky, celebrity, photoshooty, bleskovky, srandičky...ale co dál?chybí vám zde něco?co třeba rádi hledáte?Do čeho se rádi zapojujete?Co vás na blogu obvykle přitahuje?Já se obvykle na blocích sháním po srandičkách a obrázcích na různá téma, nebo když vidím svou oblibenou skupinu nebo herečku, podívám se na obrázky...po čem se tedy díváte vy?co vám tady schází?prosím, pište do komentů...i malá rada bude přijatá s velkou radostí!


Kanibal

22. září 2008 v 20:17 | Hayddé |  Obrázky
Říká kanibal otci: "Zítra jdu požádat o ruku své nastávající" "Blbče, řekni si o nohu, tam je víc masa!"

Foto

22. září 2008 v 16:39 | Hayddé |  Ftípky
Znám tak škaredou ženskou, že když posílala svou fotku mailem, odchytil ji antivirus.


Navstevnost (15.9. 2008 - 21.9. 2008)

22. září 2008 v 16:24 | Hayddé |  Návštěvnost
Navstevnost za minuly tyden (15.9. 2008 - 21.9. 2008) je: Pondeli: 40 Utery: 23 Streda: 29 Ctvrtek: 39 Patek: 36 Sobota: 29 Nedele: 29 Celkem: 225
Strašně moc ste mě tím potěšili, přes dvě stovky...děkuju moc :-*




Parfém:Příběh vraha

18. září 2008 v 16:51 | Hayddé |  Filmy
Jean-Baptiste Grenouille se narodil za podivných okolností na pařížském trhu roku 1738. Od ostatních dětí se však výrazně lišil. Byl obdařen velmi vytříbeným čichem. Poté, co jako mladý přežil vražedné podmínky koželužny, kde byl zaměstnán, začínal své učení v parfumérii pana Baldiniho. V umění míchání vůní brzy svého mistra předčil, ale toto umění se záhy stalo jeho posedlostí, která ho vzdaluje lidské společnosti. Díky utkvělé představě zachytit lidské aroma začne Grenouille bez zábran vraždit mladé dívky, jejichž vůně ho zaujme. Drama se stupňuje, když potká na cestě do parfumérské metropole, města Grasse, překrásnou Lauru, která má pro něj neskutečně lákavý druh vůně. Když se v okolí města začnou objevovat nevysvětlitelné vraždy, Lauřin otec, obchodník Richis, má podezření, že život jeho dcery je ve velkém ohrožení. Začíná skutečná hra na kočku a myš mezi otcovskou láskou a smrtelnou posedlostí…


Polibky noci

11. září 2008 v 20:20 | Hayddé |  Příběhy
Tak mě zase jednou přepadla spisovatelská chuť.Je to taková kraťulilinká povídečka o dvou lidech.Tak snad se vám bude líbit.A pište komentáře
Pevně se přitisknu k úplně cizímu klukovi.Ten mě pevně obejme kolem pasu a pohladí po zádech.Nevnímám.V hlavě mám jenom Jeho.Přes ramena tančících páru vidím, jak ho nějaká blondýnka chytá za ruce a otáčí tváří k sobě.Vysmekne se jí a něco jí řekne.Uraženě ztáhla ruce a s našpulenými rty se postavila vedle něho.
Kluk pomalu přesunuje svoje ruce na můj zadeček.Rozmzele je posunu na záda.Slyším ho nespokojeně mručet, ale zpátky je nedá.
Očima znovu vyhledám milovanou tvář.Nalézám ho na stejném místě jako předtím, tentokrát samotného bez cizí dívky.Dívá se na mne.Pozoruje.
Zadívám se mu do očí, ale nevydržím.Nesnesu ten pohled plný smutku a trápení.
Zakloním hlavu a snažím se najít hvězdy.Žadné nevidím.Nebe je plné hrozivě vypadajících bouřkových mraků, jimiž nepronikne ani svit měsíce.
Na tvář mi dopadlo první kapka.Druhá.Třetí.Brzy se ztrhne ta pravá letní bouřka.Odtráhvám se od svého partnera a jako stavka jiných na letní zábavě se snažím najít vhodný úkryt před studeným proudem vody.
Vběhnu pod malou skupinku stromků rostoucích vedle zastávky autobusu.Opřu se zády o kmen mladinkého dubu a odrhnu si mokré vlasy z čela.
I přes padající kapky na listy stromů slyším, že tu nejsem sama.Opírá se o vedlejší strom a dívá se na mne.Vím, že je to on.Nemusím vidět skrze tmu, abych ho poznala.
Jde pomalu ke mně a dotýká se mého těla.Hladí mě po tvářích a hraje si s mými vlasy.Opatrně přejíždí prstem po liniích mého obličeje, jako kdyby si je chtěl pevně vtisknout do paměti.Bere mé tělo do náručí.Nejsem schopná pohybu.Visím vjeho rukou jako hadrová panenka.
Pomalu se ke mně nahýbá, jednu ruku ovinutou kolem mého pasu, druhou stále hladící vlasy.
Cítím jeho rty na svých.Hraje si snimi a pomalu laská.Kapituluju.Pevně se k němu přitiknu a nechám se hýčkat.
Cítím se krásně.Jako kopretina, když přijde jaro po dlouhé zimě.Jako malé medvídě, mám chuť si hrát.Jako právně vylíhnutý ptáček, nejraději bych vyletěla do nebes.
Jeho polibky přidávají na intezivitě.Nebráním se, právě naopak.Jeho ruce, jeho tělo, jeho polibky mi dávají najevo, že mě chce.Že mě potřebuje.Že mě miluje.Jako já jeho.Sme dva.On a já.Alespoň na čas.Nebo snad napořád....?